Malebný kout přírody ležící pouze pár kilometrů od rušné Prahy. V tomto článku se tentokrát vydáme prozkoumat nejstarší turistickou trasu u nás – Posázavskou stezku. Je součástí červeně značené turistické trasy č. 001 a vede z Pikovic do Kamenného Přívozu.
Historie stezky
Trasa byla vybudována Klubem českých turistů mezi lety 1914 a 1924. Navržena byla pražským učitelem Josefem Klimentem, po kterém je i pojmenována jedna z vyhlídek na trase. Celá stezka měla být otevřena již v roce 1914, avšak kvůli 1. světové válce bylo její dokončení o deset let posunuto. Jako první byl roku 1920 slavnostně otevřen úsek mezi Pikovickou jehlou a Žampachem v místě zvaném ,,Na Babách´´. Kvůli složitému terénu bylo potřeba trasu na několika místech vytesat do skály či postavit z kamenného zdiva, prostředky na tyto náročné práce sháněl Klub českých turistů po místních spolcích a samosprávách. Na oplátku jim přislíbil příliv výletníků, který místním podnikům zajistí budoucí zisk. Celkové náklady na stavbu se vyšplhaly na 230 000 Kč.
Posázavská stezka se stala oblíbeným místem pro řadu výletníků, kteří pro dopravu do místa využívali železniční trať Posázavský Pacifik. Ten začal do Posázaví jezdit již v roce 1900 a během první republiky se stal oblíbeným dopravním prostředkem nejenom pro pěší turisty, ale také pro první české trampy, zakládající podél stezky trampské osady. Mimo jiné začaly s rozvojem turismu vznikat také rekreační objekty na obou březích Sázavy. Velkým oříškem však bylo, jak nejlépe zajistit spojení mezi železniční zastávkou Pikovice (dnešní Petrov u Prahy) a začátkem samotné stezky v Pikovicích na druhé straně řeky. Klub českých turistů zde provozoval přívoz, myšlenka na výstavbu lávky byla v roce 1922 kvůli své náročnosti zavrhnuta. Samotná obec Pikovice s tímto návrhem znovu přišla v roce 1932, avšak kvůli výdělečnosti svých přívozů Klub českých turistů návrh několik let bojkotoval. K výstavbě a slavnostnímu otevření lávky došlo až roku 1936. Za její přechod se vybíralo mýtné až do záboru zdejšího regionu německými okupanty.
Zajímavosti na trase
Celá Posázavská stezka je dlouhá 10 km a během putování po ní se můžete nejen kochat krásnou přírodou, ale také se o zdejším okolí něco málo dozvědět. Od železniční zastávky Petrov až po úbočí vrchu Medník ji totiž kopíruje naučná stezka Medník. Ta byla vybudována v roce 1965 a na zastávkách podél Sázavy se můžete dočíst o historii vodáctví, stavbě Posázavského Pacifiku, invazivních druzích a samotné řece Sázavě. Naučná stezka poté stoupá k Medníku, kde se dále nachází informační tabule věnující se trampingu a především rostlině, díky které získal Medník svou významnost – jedná se o kandík psí zub. Tuto kriticky ohroženou rostlinu poznáte podle růžovofialových květů a tmavozeleně mramorovaných listů. Svůj název dostala podle své protáhlé cibulky. Vidět růst ji můžete především pokud se na túru vydáte na jaře. V ČR ji můžeme najít pouze v této oblasti, proto byl Medník již v roce 1933 prohlášen za národní přírodní památku. Zajímavostí je, že tato rostlina se vyskytuje především v jižní Evropě, proto se vede již několik let diskuze o tom, zda je její výskyt na Medníku přirozený či zda zde byla vysazena uměle.
Oblast Medníku je také známá díky údajnému umístění tzv. ,, Štěchovického pokladu´´. Na konci druhé světové války potřebovali Nacisté najít skrýš, kam by ukryli podstatnou část svých cenností před postupující sovětskou armádou na území Čech. Tímto úkolem byl pověřen generál Emil Klein, který zvolil oblast cvičiště německých jednotek Waffen SS, nacházející se kolem Medníku, Štěchovic a Pikovic. Místo bylo ideální i pro svou těžební minulost, poskytující několik prostorů pro bezpečnou skrýš. Po válce se kvůli likvidaci svědků poklad nikdy nepodařilo najít, samotný Klein se sice stal válečným zajatcem, avšak přesnou polohu úkrytů nikdy neprozradil. V roce 1946 byl v rokli Dušno nad Štěchovickou přehradou tajně vyzvednut Američany archiv K. H. Franka. Obsahoval nacistické spisy, jež však americká armáda odvezla do svého okupačního pásma a jejich obsah utajila. Pokusy o nalezení Štěchovického pokladu nabraly na intenzitě především v 80. a 90. letech. Celé území Medníku bylo obsazeno armádou, ve dne v noci se odsud ozývaly zvuky sbíječek a kompresorů. Do místa bylo také převezeno velké množství stavebního materiálu. Dodnes není jasné, zda se z Medníku něco odváželo či naopak ukládalo. Některé zdroje tvrdí, že údajný poklad měl sestávat z nacistických převratných vynálezů, tajných vojenských zbraní, přístupových hesel ke kontům ve švýcarských bankách či cenností nakradených po celé Evropě. Jiné prameny zase uvádějí, že zde při pracích byly pod zem uloženy kontejnery s neznámým obsahem. Co se tehdy na místě událo zůstane nejspíš navždy záhadou, místo bylo po skončení prací důkladně zalesněno a lokalizovat umístění záhadného výkopu je dnes již prakticky nemožné.
Vyhlídky
Na Posázavské stezce vás také čekají tři vyhlídky – Klimentova, nabízející dechberoucí pohled na klikatící se Sázavu, a Raisova, u které je jediné posezení na trase. Ke konci stezky narazíte také na Žampašskou vyhlídku, ze které lze zahlédnout viadukt Žampach, druhý nejvyšší kamenný železniční most ve střední Evropě, vysoký 42 metrů. Pro pořízení hezké fotografie doporučujeme počkat si zde na přejezd Posázavského Pacifiku
Trampská stopa
Po celé trase vás jistě nemine výrazná trampská stopa. Trampové se tu usadili po obou březích řeky, a tak si můžete povšimnout osad jako je Toronto, Dakota, Ajax či Kadjak.
Dostupnost stezky
Nejlepším a nejautentičtějším způsobem, jak se ke stezce dostat, je přijet vlakem do zastávky Petrov u Prahy. Odtud stačí přejít na druhou stranu řeky do Pikovic. Při cestě autem se dá zaparkovat v Pikovicích přímo u stezky na parkovišti v Pobřežní ulici, parkování na celý den vyjde na 50 Kč. Parkovat se také dá zdarma v obci Petrov na parkovišti Na Hřebenech, odkud lze sejít do železniční zastávky.
Vzhledem k terénu a občasným schodům ve skále není stezka vhodná pro cyklisty a kočárky.
Občerstvení
Pro posilnění před cestou můžete v sezóně navštívit přímo na parkovišti v Pikovicích stánek Občerstevní U Kelímka či si dát něco dobrého v místní cukrárně. U zastávky Petrov u Prahy se zase nachází Občerstvení Zelená rokle, stylově laděná do trampské atmosféry. Přímo na stezce narazíte před Medníkem na Starcovu restauraci. V tomto legendárním podniku se scházeli vodáci a trampové až do roku 1972, než byla na řadu let uzavřená. Od roku 2018 si zde ovšem výletníci znovu můžou zaskočit na výborné pivo či domácí polévku. Dál proti proudu řeky se také nachází studánka s čistou vodou.
Ubytování
V dané oblasti se nachází několik chatek a apartmánů pro strávení příjemného pobytu v přírodě. Pokud ovšem chcete zažít pravou ničím nerušenou atmosféru Posázaví, doporučujeme vám ubytovat se na naší Chalupě Daisy. Nachází se ve vesnici Bohuliby sousedící s Petrovem, v jejím okolí je pouze pár prázdninových chatek. Je ideálním místem jak pro návštěvu Posázavské stezky, tak pro prozkoumání několika dalších památek a turistických zajímavostí v okolí.
Neváhejte a přesvědčte se na vlastní oči, proč si tento kout republiky oblíbilo tolik milovníků přírody. Jsme si jisti, že Vás cesta po Posázavské stezce bude bavit stejně jako nás!