Zlato je od nepaměti symbolem moci, bohatství a krásy. Jeho popularita a využití se v průběhu času měnily; zatímco kdysi sloužilo především jako měna, dnes je ceněno hlavně ve šperkařství a průmyslu. Tento drahý kov se během středověku hojně těžil na dnešním území Německa a Česka. Ty nejvýznamnější české zlaté doly se nacházely poblíž Jílového u Prahy, v malebné oblasti Posázaví, jen pár kilometrů od naší chalupy. Dnes nabízejí návštěvníkům jedinečnou možnost nahlédnout do tajů středověké těžby zlata. Více o jejich historii a možnostech návštěvy se dozvíte v tomto článku.
Historie těžby zlata v Jílovém u Prahy
První, kdo se v Posázaví pustil do těžby zlata, byli Keltové. Před více než 2000 lety začali rýžovat zlato z řeky Sázavy a rovněž jej zpracovávali v oppidu na Závisti u Zbraslavi, kde razili své první mince. Po pádu keltské moci těžba na čas ustala a obnovili ji až Slované v 6. století n.l.
S postupem času však českým knížatům nestačilo zlato pouze rýžovat, a tak se od 12. století začíná objevovat hlubinná těžba. Skutečný rozkvět zlatých dolů na Jílovsku nastal v polovině 13. století za posledních Přemyslovců a pokračoval i za vlády Jana Lucemburského. Za vlády Karla IV. bylo Jílové povýšeno na královské horní město, přičemž zlato z Jílového bylo použito na výrobu Svatováclavské koruny a také na financování výstavby Nového Města pražského, Karlova mostu a Karlštejna. Z dochovaných záznamů vyplývá, že v této době doly ročně produkovaly průměrně 90 kg zlata.
Po zatopení nejbohatších dolů následoval úpadek, který byl ještě prohlouben husitskými válkami, během nichž bylo město dvakrát napadeno a vypáleno. Mezi 16. a 19. stoletím proběhlo několik pokusů o obnovení těžby, ale celkem se zde za tuto dobu vytěžilo jen kolem 245 kg zlata.
Těžba zlata na Jílovsku byla obnovena až v roce 1958 v dolech Pepř a Bohuliby. Stopy po těžbě v Bohulibech jsou dodnes patrné v okolí naší chalupy; při procházkách v horní části přilehlého lesa je třeba dávat pozor na četné prohlubně v terénu. Těžba v obou dolech pokračovala až do roku 1968, kdy byla kvůli nízké výnosnosti ukončena. Během tohoto poválečného období se v Jílovém vytěžilo 420 000 tun rudy, z níž bylo získáno 1 133 kg zlata.
A kolik zlata se tedy v Jílovém vytěžilo za celou jeho těžební historii? Během posledních 900 let bylo v tomto zlatonosném revíru otevřeno přibližně 500 dolů. Když připočteme i těžbu z poválečného období, celkově zde bylo získáno 11 tun zlata, což představuje třetinu veškerých primárních ložisek zlata vytěžených na území České republiky. Pro lepší představu, v současnosti se na světě ročně vytěží přibližně 3 000 tun zlata. Ve srovnání s tím je celková těžba zlata v Jílovém, i přes jeho historický význam, v globálním měřítku poměrně skromná. I přesto se však jedná o zajímavý kus historie, který stojí za to poznat.
Regionální muzeum v Jílovém u Prahy
Pokud se vydáte do Jílového u Prahy, toto muzeum určitě nemůžete minout. Budova, ve které muzeum sdílí, má sama o sobě zajímavou historii. Ve středověku dům na krátkou dobu vlastnil alchemista Edward Kelley (o kterém můžete slyšet na jedné z unikátních prohlídek Prahou Alchemy & Mysteries of Prague Castle).
V současné době nabízí tři expozice. První z nich je Ora et labora věnovaná benediktinskému klášteru Stětí sv. Jana Křtitele na Ostrově u Davle. Součástí expozice je rekonstrukce klášterní písařské dílny či interiéru venkovského domu. Druhá stálá expozice je věnovaná trampingu v Posázaví. Návštěvníci si zde mohou prolistovat tematické časopisy, posedět v tradičním srubu či si prohlídnout interaktivní mapu trampských osad.
V jílovském muzeu je však hlavní pozornost věnována expozici o historii těžby a zpracování zlata. Ta během léta 2024 prochází rozsáhlou rekonstrukcí a na její slavnostní otevření se můžeme těšit 7.9. 2024 v 14.00. Nová expozice nabídne pět místností plných zajímavostí, včetně štoly s interaktivními prvky, repliky největšího zlatého nugetu na světě a setkání s významnými postavami, jako byli Karel IV. nebo Edward Kelley.
Naučná stezka Jílovské zlaté doly
Součástí expozice historie těžby zlata je také Naučná stezka Jílovské zlaté doly. Jedná se o převážně asfaltovou trasu, která místy vede po polních cestách. Vydat se po ní můžete dvěma způsoby.
První trasa je okružní a měří 4,5 km. Od muzea na Masarykově náměstí v Jílovém se vydáte ke kapličce sv. Anny směrem do Horního Studené a zpět kolem rozhledny Pepř, poskytující krásné výhledy. Po cestě mimo jiné projdete také kolem lokace bývalého dolu Pepř.
Druhá trasa je jednosměrná, až do Horního Studené kopíruje první trasu, poté pokračuje dále do Dolního Studené až k řece Sázavě. Celkem je dlouhá asi 5 km. Jedná se o pěknou procházku, která vás zavede ke štolám sv. Josefa a sv. Antonína Paduánského, ale také k železničnímu viaduktu Žampach, nejvyššímu kamennému mostu ve střední Evropě, po němž jezdí legendární Posázavský Pacifik. Opodál také můžete vidět 1400 metrů dlouhý vodní náhon, který byl původně navržen pro pohon vodotěžného stroje určeného k odvodňování dolů. Stezka končí v Kamenném přívozu, odkud se dá zpět do Jílového dostat autobusem.
Na obou stezkách vás čekají zastávky s panely poskytující kompletní informace o daném místě.
Návštěva zlatých dolů
V současné době můžete v okolí Jílového navštívit čtyři historické doly. Tři z nich spravuje Regionální muzeum v Jílovém: štola sv. Josefa, štola sv. Antonína Paduánského a štola Halíře. První dvě štoly jsou součástí Naučné stezky Jílovské zlaté doly.
Štola sv. Josefa má šikmý profil chodeb a celkovou přístupnou délku 200 m. Uvnitř najdete dvě hloubení s částečně zachovanou výstrojí a větrací komín vedoucí do vrchní dobývky.
Štola sv. Antonína Paduánského je o něco atraktivnější díky své dvouúrovňové prohlídkové trase, která je propojena systémem žebříků. Chodby nejsou osvětlené, takže každý návštěvník obdrží hornickou lampu. Její návštěva tak může být poměrně náročnější.
Štola Halíře, nacházející se jihovýchodně od Jílového u obce Borek, se vyznačuje svým kosočtvercovým profilem, který umožňuje přístup i pro kočárky a vozíčkáře. Její nová část byla vyražena v 50. letech 20. století za účelem zjištění rozsahu rudných žil. Dnes v ní najdete osvětlenou chodbu o délce 270 m, včetně miniexpozice důlního vybavení.
Mimo tyto štoly můžete v okolí Jílového také navštívit štolu Václav s dolem Pepř. O jeho obnovu se stará společnost Montanika, která se snaží v původních místech vytvořit hornický skanzen. Základní okruh je dlouhý 4 km a zahrnuje i cestu podzemním vláčkem. Prohlídka je možná pouze po předchozí domluvě. V současné době se v dole také pracuje na podzemní via ferratě. Více informací o tomto projektu a o možnosti návštěvy naleznete zde: https://www.jilovskezlatedoly.cz/ .
Ať už jste nadšenci do historie či nikoliv, hornická minulost Jílového je nedílnou součástí tohoto regionu, a její poznání byste při svém pobytu na naší chalupě rozhodně neměli vynechat. Věříme, že vás zmíněné expozice stejně jako nás příjemně překvapí.